Chemici vyvinuli umělý molekulární systém, který se pohybuje sám od sebe.
Týmu z Univerzity v Ulmu se podařilo vyvinout miniaturní molekulární systém, který se samostatně pohybuje po předem stanovené dráze – poháněn chemickým palivem a bez vnějšího řízení jednotlivých kroků. Tato práce zaplňuje mezeru ve výzkumu v oblasti umělých molekulárních strojů. V budoucnu by tento princip mohl pomoci při výrobě molekul, které je obtížné syntetizovat konvenčními metodami. Výsledky nyní zveřejnil časopis *Nature Chemistry*.

V přírodě fungují malé molekulární stroje v každé buňce: takzvané motorické proteiny, jako je kinesin nebo myosin, přepravují látky, umožňují svalové pohyby a hrají roli při buněčném dělení. Tyto proteiny se pohybují podél proteinových vláken – jako by chodily na dvou nohách. Jsou poháněny energií dodávanou molekulou, kterou tělo přirozeně produkuje. Chemici se již dlouho snaží napodobit takové pohyby pomocí umělých molekulárních strojů. „Všichni dosud známí běžci však museli být ovládáni zvenčí, například přidáním chemikálií, světla nebo elektrického pole,“ vysvětluje Max von Delius. Tomuto profesorovi z Ústavu organické chemie I na Univerzitě v Ulmu se již v roce 2010, během jeho doktorandského studia v Edinburghu, podařilo přimět první molekuly na světě, aby „běžely“ po krátké molekulární dráze. V aktuální studii, kterou koordinoval, se výzkumníkům nyní podařilo dosáhnout autonomie: „Náš běžec se pohybuje zcela samostatně, dokud je zásobován palivem.“
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 2.10.2026

molekulární pohyb   ID:77

V roce 2026 uplynulo 130 let od objevu radioaktivity a začátku jaderné éry, zároveň máme půlkulatá a kulatá výročí několika jaderných havárií. Je tak zajímavé se podívat na historii změn pohledu společnosti na radioaktivitu i přístupu k jejímu využití. Na serveru Osel to využijí také k připomenutí několika zajímavých seriálů a filmů z nedávných let o této tématice.

Datum: 1.10.2026

radioaktivita, historie   ID:90

Expert na AI Jacob Coxon odešel z Antropicu a vyjádřil obavy by se AI systémy mohly vymknout kontrole a zničit lidstvo. Rozpoutal tím nejnovější vlnu strachu a odporu vůči AI. Šéfové AI firem vzápětí vyzvali ke zpomalení vývoje AI. Nakolik jsou podobné obavy reálné?

Datum: 30.9.2026

AI, umělá inteligence   ID:135

Zlaté nanostruktury využili vědci CATRIN Univerzity Palackého při vývoji nových metod, které dokážou zachytit velmi nízké koncentrace látek důležitých pro fungování lidského organismu – například dopaminu a serotoninu. Výsledky, o něž se zasloužili odborníci z výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně ve spolupráci s dalšími kolegy, mají velký potenciál pro budoucí rychlou, citlivou a personalizovanou diagnostiku.

Datum: 29.9.2026

SERS, detekce dopaminu a serotoninu   ID:104

XPeng spustil výrobní linky na výrobu svých humanoidů IRON, velmi lidských robotů s úctyhodným výpočetním výkonem. Sledovat humanoidní roboty odcházející po svých z výroby musí být fascinujícím zážitkem. Na trhu by se měl IRON objevit už v roce 2027. Tesla se svým naslibovaným Optimem pláče někde v koutku.

Datum: 21.9.2026

humanoidní roboti   ID:123

Ne všechny rakovinné buňky jsou stejné, stejně jako jejich reakce na léky. Nalezení správného léku pro konkrétní typ rakovinné buňky představuje dlouhý boj v rámci vývoje léčiv a při navrhování účinných léčebných postupů. Nový nástroj založený na umělé inteligenci s názvem ProteinTalks tento úkol usnadňuje tím, že přesně předpovídá, zda bude lék účinný proti dané rakovinné buněčné linii, vyhledává nové kombinace léků a identifikuje proteiny spojené s rezistencí vůči lékům.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 18.9.2026

AI pro výzkum v biomedicíně   ID:152

Spektroskopické zkoumání nám poskytuje jedinečný vhled do složení a struktury materiálů. Od UV-Vis spektroskopie přes infračervenou a Ramanovu spektroskopii až po fluorescenční a atomovou absorpční spektroskopii – spektroskopie nám nabízí širokou škálu analytických technik pro přesnou charakterizaci látek. Ponořte se do fascinujícího světa spektroskopie!
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 17.9.2026

spektroskopie   ID:187

Snižte náklady na spotřební materiál a zvyšte udržitelnost laboratoře díky patentované technologii DirectPipette™, nebo využijte režim „slide“ pro maximální flexibilitu měření. Přístroj CellDrop je vybaven duální optikou pro fluorescenční i jasné pole a vzorkovou komorou s nastavitelnou výškou, díky čemuž je počítání buněk rychlé, jednoduché a reprodukovatelné.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 16.9.2026

čítače buněk   ID:139

Profilování proteinů v jednotlivých bakteriích
Bezznačková metoda LC–MS posouvá proteomiku pod úroveň pikogramů a umožňuje detekovat změny proteinů vyvolané stresem v jednotlivých bakteriích.

PFNet posouvá HX-MS na úroveň jednotlivých aminokyselin
Rámec pro strojové učení odvozuje volné energie otevření na úrovni jednotlivých aminokyselin z dat HX-MS s rozlišením na úrovni peptidů během několika sekund.

N-glykoproteomika v jedné zkumavce
Metoda s magnetickými kuličkami v jedné nádobě zjednodušuje přípravu N-glykopeptidů z plazmatických, sérových i tkáňových vzorků.

Zvýšení teploty pro LC–IRMS
Vysokoteplotní a vysokotlaké spalovací rozhraní umožňuje přesná měření izotopů uhlíku u chlorovaných a bromovaných sloučenin odolných vůči oxidaci.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 15.9.2026

hmotová spektroskopie   ID:199

Titrette® je první byreta s nasazovacím uzávěrem, která splňuje limity odchylek třídy A pro skleněné byrety. Kromě toho vyniká snadnou titrací, kompaktním provedením, vynikající přesností, vyměnitelnou dávkovací jednotkou a volitelným rozhraním pro připojení k počítači. S Titrette® můžete titrovat rychle a spolehlivě, a to i v omezeném prostoru a bez ohledu na dostupnost elektrické sítě – v laboratoři, ve výrobě nebo v terénu.

Podrobnosti:
Buretta Titrette® má jednoduchou a účinnou konstrukci pro připevnění k láhvi.
Samostatná tlačítka pro zapnutí/vypnutí, pozastavení a CLEAR pro vymazání displeje a výběr funkce.
Protiskluzová ruční kolečka a hladce běžící přesná soukolí pro rychlou nebo kapkovou titraci zajišťují spolehlivou a obzvláště jednoduchou manipulaci.

Omezení použití:
Provozní teplota přístroje a činidla od +15 °C do +40 °C (od 59 °F do 104 °F)
Tlak par až 500 mbar
Viskozita až 500 mm²/s
Nadmořská výška: max. 3 000 m nad mořem
Relativní vlhkost: 20 % až 90 %
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 14.9.2026

titrace   ID:168

Pathway vyvinuli model umělé inteligence BDH-CQ, který je velmi kompaktní se 150 miliony parametrů. Nevytváří dlouhé řetězce slov jako dnešní velké jazykové modely, ale Zpracovává informace krok za krokem a ukládá je do své průběžně aktualizované vnitřní paměti. Díky tomu je BDH-CQ velmi úsporný, pokud jde o počítačový výkon.

Datum: 9.9.2026

AI, umělá inteligence   ID:152

Už zas abychom opravovali učebnice. Geny fungují ještě složitěji, než jsme si uměli představit. Objev „temného genomu“ nás staví před otázku: Co vše má v našem organismu na starosti, za co mu vděčíme a čím na něj doplácíme?

Datum: 8.9.2026

temný genom, chimérické mRNA   ID:181

Vědci z neziskového biomedicínského ústavu (Sanford Burnham Prebys) spolu s dalšími kolegy z různých koutů USA zkoumali maskování, kterým se rakovinné buňky vyhýbají konfrontaci s naší obranou. V prostředí, kterému se říká nádorové mikroprostředí, což je směs pojivové tkáně, cév, proteinů, sacharidů a bílých krvinek, se zvrhlé buňky zahalují do převleků. Pomocí „sladkostí“ si svou kamufláž vylepšují do stále pevnějších forem. S maskovaným a dobře obrněným protivníkem se pak snaha imunitních buněk, spíš než boji, podobá hře na slepou bábu.

Datum: 7.9.2026

rakovina, hyperglykémie, lymfocyty   ID:172

Nedestruktivní kvantově-logická spektroskopie odhaluje molekulární otisky.
V časopise Nature představili vědci z Univerzity v Innsbrucku v Rakousku novou kvantovou metodu pro zkoumání jednotlivých molekul. Díky kvantově mechanickému zesílení zpětného hybnostního momentu z jediného absorbovaného fotonu se výzkumné skupině pod vedením Philippa Schindlera podařilo detekovat a změřit tuto absorpci u jednotlivého iontu hydroxidu vápenatého.

Světlo se již desítky let používá k porozumění molekulárním strukturám hmoty. Vzorek je ozářen světlem a měření určují, při jakých vlnových délkách dochází k jeho absorpci. Jelikož každá molekula absorbuje světlo pouze při velmi specifické vlnové délce v závislosti na své struktuře, výsledné absorpční spektrum funguje jako molekulární otisk. U jednotlivých molekul je však tento signál zanedbatelně malý a většinou nerozeznatelný od šumu. Pomocí elegantního kvantově-fyzikálního triku se nyní týmu vedenému Philippem Schindlerem z Katedry experimentální fyziky Univerzity v Innsbrucku podařilo změřit spektrum jedné jediné molekuly hydroxidu vápenatého.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 4.9.2026

kvantová spektroskopie   ID:198

Nový mechanismus vodivosti v oxyfluoridech vyvrací dogma o sulfidech.
Existuje pádný důvod, proč jste při každém odbavení na let požádáni o potvrzení, že ve vašem zapsaném zavazadle nejsou žádné přenosné nabíječky ani powerbanky. Vysoce hořlavý kapalný elektrolyt přenáší ionty lithia (Li) mezi elektrodami lithium-iontových baterií, které tato zařízení napájejí. Pokud tedy dojde k poškození lithium-iontové baterie, může její kapalný elektrolyt způsobit katastrofální požár.

Pevné elektrolyty, které mohou pomoci toto riziko snížit, jsou aktivní oblastí výzkumu. Jednou z nejdůležitějších výzev při výrobě pevných baterií je zvýšení jejich iontové vodivosti, tedy toho, jak snadno se kladně nabité ionty lithia mohou pohybovat pevným elektrolytem.

Existují některé pevné elektrolyty obsahující materiály na bázi sulfidů a chloridů, které vykazují vysokou vodivost. Tato vodivost vzniká tím, že se elektronové obaly kolem záporně nabitých sulfidových nebo chloridových iontů mohou snadno deformovat, když ionty lithia procházejí materiálem. Tyto elektrolyty však mají svá vlastní bezpečnostní rizika: při vystavení vlhkosti mohou do ovzduší uvolňovat toxické plyny, jako je sirovodík a chlorovodík.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 3.9.2026

baterie   ID:217

Metoda s jednou nádobou zkracuje dobu analýzy na 2 hodiny při použití 25 ml rozpouštědla.

Obsah celkového tuku je povinným údajem podle nařízení EU č. 1169/2011 – a laboratoře čelí rostoucímu tlaku, aby poskytovaly spolehlivé výsledky rychleji, efektivněji a s trvale vysokou přesností.

Mnoho laboratoří však stále spoléhá na Soxhletovu extrakci, metodu vyvinutou v roce 1879. Ačkoli je tato metoda dobře zavedená a široce přijímaná, má značná omezení: dlouhou dobu analýzy až 24 hodin, vysokou spotřebu rozpouštědla a složité, vícestupňové pracovní postupy, které omezují průchodnost a zvyšují riziko chyb při manipulaci v běžném provozu.

Tento whitepaper představuje ověřenou alternativu založenou na extrakci s mikrovlnným ohřevem (MHE). Tato metoda výrazně zkracuje dobu analýzy a snižuje spotřebu rozpouštědel, přičemž zachovává analytický výkon požadovaný pro výživové označování. Namísto několika po sobě jdoucích kroků integruje tento proces klíčové fáze do zjednodušeného pracovního postupu, což umožňuje rychlejší výsledky a lepší reprodukovatelnost.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 2.9.2026

mikrovlnná extrakce   ID:185

Jste odpočinutí? Máte spoustu energie, jste relaxovaní, nadšení, pozitivní, plni optimismu a čerstvého elánu?
Tak vítejte zpět po prázdninách!

Datum: 1.9.2026

prázdniny   ID:128

Fotonicko-výpočetní spektrometr o velikosti menší než 0,002 mm² poskytuje spektrální rozlišení v řádu pikometrů.

Výzkumníci vyvinuli hybridní křemíkový fotonický a výpočetní spektrometr, který dosahuje rekonstruovaného rozlišení v řádu pikometrů v širokém pásmu a nabízí tak nový způsob, jak obejít obvyklý kompromis mezi rozlišením, šířkou pásma a rozměry. Konstrukce zabírá méně než 0,002 mm² a část zátěže spojené s výkonem přesouvá z fotonického hardwaru na výpočetní rekonstrukci.

Spektrometry v měřítku čipu se neustále zdokonalují, avšak široké pásmo, vysoké rozlišení a kompaktní rozměry lze stále jen obtížně skloubit. Výpočetní metody mohou některé z těchto omezení zmírnit, často však na úkor numerické stability nebo jednoduchosti zařízení.

Aby tyto limity překonali, tým z Southeast University sestavil systém kolem dvou tepelně laditelných trapézových mikrokruhových rezonátorů s mřížkou o délce menší než vlnová délka, uspořádaných jako Vernierův filtr. Každý 10 µm prstenec byl navržen s ohledem na disperzi tak, aby udržoval rovnoměrnější odezvu v širokém spektrálním rozsahu. Synchronním laděním rezonancí zařízení generovalo sekvenci měření, která mohla být rekonstruována softwarově, což mu umožnilo pracovat s jediným detekčním kanálem namísto rozsáhlé detekční matice.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 30.6.2026

spektroskopie, miniaturizace na čipu   ID:376

Přestaňte s odhady počtu cyklů. Přístroj icon96 využívá technologii iconPCR™ v kombinaci se softwarem AutoNorm™, který poskytuje zpětnou vazbu o fluorescenci v reálném čase v každé z 96 nezávislých jamek, čímž zabraňuje ztrátám vzorků v důsledku nedostatečné amplifikace i artefaktům způsobeným nadměrnou amplifikací – výsledkem jsou vyvážené knihovny připravené k sekvenování bez nutnosti ruční kvantifikace či normalizace.

Při každé přípravě knihovny pro NGS hrozí riziko, že cenné vzorky budou nedostatečně amplifikovány, což povede k jejich úplnému vynechání, nebo naopak nadměrně amplifikovány, což vyústí v data plná chimér – a vy se to dozvíte, až když bude příliš pozdě. Systém icon96 tento problém řeší pomocí technologie iconPCR™: 96 individuálně řízených teplotních zón s detekcí fluorescence v reálném čase. Software AutoNorm™ monitoruje každou jamku a zastaví každou reakci v optimálním cyklu, čímž zajišťuje kvalitu dat a efektivitu pracovního postupu v jediném automatizovaném kroku.

Zlepšete kvalitu sekvenačních dat:

- Eliminujte ztráty vzorků: Sledování v reálném čase zabraňuje selháním způsobeným nedostatečnou amplifikací – což je zásadní u cenných klinických vzorků, jako jsou FFPE, cfDNA nebo biopsie, které nelze znovu odebrat​
- Omezte artefakty: AutoNorm zastaví reakce dříve, než nadměrný počet cyklů vytvoří PCR duplikáty, chiméry nebo dimery adaptérů, které ohrožují kvalitu sekvenačních dat​​
- Záchrana vzorků s proměnlivou kvalitou: Automaticky upravuje počet cyklů u degradovaných vzorků nebo vzorků s nízkým výtěžkem (DIN 1,3–8), čímž se zabrání jak neúspěšným knihovnám, tak zkreslením způsobeným nadměrnou amplifikací​
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 29.6.2026

sekvencování DNA, PCR   ID:348

Společnosti působící na špičce v oblastech letectví, energetiky a výpočetní techniky neustále hledají nové materiály, které by zlepšily jejich výkon. Aby však mohly pochopit, jak se tyto materiály budou ve skutečnosti chovat, až budou použity v raketách nebo na počítačových čipech, musí je nejprve vyrobit a poté otestovat. Důvodem je, že i ty nejvýkonnější simulační techniky mají potíže s modelováním složitých chemických uspořádání ve většině dnešních pevných materiálů. Tento problém zvyšuje náklady a prodlužuje dobu potřebnou pro inovace v oblasti materiálů.

Tým výzkumníků z MIT nyní vyvinul způsob, jak přesně modelovat chování kovů bez ohledu na složitost jejich chemické struktury. Jádrem tohoto přístupu jsou modely založené na strojovém učení, díky nimž jsou simulace materiálů rychlejší a přesnější. Výzkumníci tyto modely vylepšili vytvořením trénovacích datových sad, které zachycují rozmanitost atomových prostředí v chemicky neuspořádaných materiálech.

V novém článku v časopise *Science Advances* výzkumníci ukázali, že jejich přístup lze využít k přesnému předpovídání vlastností materiálů u rozmanité skupiny kovových slitin za různých podmínek. Ukázali také, jak lze tento přístup využít k vývoji nových materiálů, zejména v situacích, kdy je experimentování nákladné.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 26.6.2026

kovové slitiny, počítačové modelování vlastností   ID:351

Aptamery jsou krátké řetězce DNA nebo RNA, které dokážou s vysokou přesností rozpoznat a navázat se na konkrétní cílovou molekulu. Podobně jako protilátky mohou být použity k detekci těchto molekul nebo k modulaci jejich aktivity. Na rozdíl od protilátek jsou však mnohem stabilnější, lze je vyrábět synteticky a chemicky modifikovat tak, aby dosahovaly požadovaných vlastností. Díky tomu nabízejí možnosti, kterých nelze s protilátkami dosáhnout.

S rostoucí poptávkou po přesných a rychlých diagnostických nástrojích jsou aptamery pro tyto aplikace často vhodnější než protilátky. Vývoj aptamerů je však experimentálně náročný a časově náročný. Tým vědců z IOCB v Praze pod vedením Dr. Marka Ondruše a prof. Michala Hočka nyní vyvinul technologii, která vývojový proces výrazně zkracuje. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v časopise Nature Communications.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 25.6.2026

aptamery, protilátky   ID:344

PFAS znamená per- a polyfluorované alkylové látky (anglicky Per- and Polyfluoroalkyl Substances).

Jsou to rozsáhlá skupina syntetických organických sloučenin obsahujících velmi silné vazby mezi uhlíkem a fluorem (C–F), které patří mezi nejstabilnější chemické vazby. Díky tomu jsou PFAS mimořádně odolné vůči rozkladu, a proto se jim často říká „věčné chemikálie“ (forever chemicals).

V současnosti patří PFAS mezi nejrychleji se rozvíjející oblasti environmentální analytiky a mnoho zemí připravuje nebo zavádí přísnější limity pro jejich obsah v pitné vodě, potravinách a průmyslových výrobcích.

Datum: 24.6.2026

PFAS, ennvironmentální analytická chemie, medicína   ID:380

Pětatřicet kilo těžký humanoidní robot Pemba vyrobený čínskou společností Unitree Robotics stanul na vrcholu ekvádorské sopky Chimborazo. V plánu má výstupy i na další hory včetně Mount Everestu. Vše bez kyslíkového přístroje.

Datum: 23.6.2026

robotika, humanoid, AI   ID:370

Mezinárodní vědecká komunita se v Česku meziročně rozrůstá a její struktura se proměňuje s měnící se geopolitickou situací. Česká pracoviště úspěšně lákají talenty z Východu na prestižní výzkumná témata, ale rostoucí zájem Američanů o Evropu zemi zatím míjí. Přicházející výzkumníci navíc v praxi narážejí na přetrvávající administrativní zátěž a problémy s bydlením.

Datum: 22.6.2026

věda a výzkum   ID:378

Kyselé ořechy v čokoládě, nezjištěná plíseň ve výrobě: vady kvality představují pro výrobce potravin obrovské riziko – od nákladných stažení výrobků z trhu až po poškození dobré pověsti. Současné testovací metody jsou často pomalé a nákladné. Výzkumný projekt SENT-GC-MOS představí průkopnické řešení na Dni inovací pro malé a střední podniky, který pořádá Spolkové ministerstvo pro hospodářství a energetiku dne 11. června 2026 v Berlíně: přenosné detektory s plynovou chromatografií, které na místě a za nízké náklady během několika sekund testují potraviny na zkaženost.

Spolupráce mezi Fraunhofer IVV a Sárskou univerzitou vyvinula nástroj pro vývoj systémů (SENT), který umožňuje jednoduchou implementaci miniaturizovaných systémů plynové chromatografie.
Výsledkem je „OxiVOC-GC“, praktické analytické zařízení, které řeší dva zásadní problémy:
1. včasnou detekci žluknutí: detekuje těkavé organické sloučeniny (VOC) vznikající při oxidaci tuků ještě předtím, než lidé zaznamenají žluklý zápach.
2. rozlišení napadení plísněmi: zařízení detekuje plísně a spolehlivě je odlišuje od oxidace tuků.

Systém funguje bezkontaktně, využívá vyčištěný vzduch a díky vysoce citlivým polovodičovým senzorům plynů poskytuje okamžitě přesné výsledky, což přináší výhody jak pro průmysl, tak pro spotřebitele: tato technologie nejen zajišťuje kvalitu potravin a snižuje množství odpadu, ale také zvyšuje bezpečnost potravin pro konečné spotřebitele. Získané poznatky lze uplatnit i u jiných mobilních systémů pro analýzu těkavých organických látek v dalších odvětvích, což otevírá nové tržní příležitosti pro výrobce komponentů a měřicích systémů.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 19.6.2026

kontrola potravin   ID:387

Výroba oceli a kovů patří k největším zdrojům globálních emisí skleníkových plynů a představuje přibližně 10 % celosvětových emisí CO2. Současné technologie jsou přitom plně závislé na ocelích a kovech přizpůsobených konkrétním aplikacím v oblastech, jako je mobilita, energetika, infrastruktura, bezpečnost a medicína. Výroba kovů na bázi vodíku nabízí slibnou a bezuhlíkovou alternativu a jde ještě dále tím, že integruje redukci, legování a návrh mikrostruktury do jediného výrobního kroku. Výroba kovů na bázi vodíku však na své cestě k širokému přijetí stále čelí řadě výzev, z nichž jednou je relativně pomalá kinetika redukce kovových rud při teplotách pod 800 °C.

Výzkumnému týmu z Max-Planckova institutu pro udržitelné materiály (MPI-SusMat) se nyní podařil významný průlom. Zjistili, že přidání určitých oxidů kovů jako katalytických prekurzorů může ve srovnání s nekatalyzovanými procesy zdvojnásobit rychlost redukce při výrobě kovů na bázi vodíku a umožnit tak snížení spotřeby energie. Výzkumníci zveřejnili své poznatky ve vědeckém časopise Nature Synthesis.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 18.6.2026

energeticky úsporná výroba oceli   ID:383

Odstraňování CO₂ z atmosféry je považováno za důležitý nástroj v boji proti změně klimatu – dosud se však jednalo o energeticky náročný a nákladný proces. Nyní vědci vyvinuli novou metodu, která účinně váže oxid uhličitý a znovu jej uvolňuje za použití pouze malého množství energie. Jako výchozí suroviny slouží odpadní produkty ze zpracování mléka a sóji.

Aby bylo možné dlouhodobě stabilizovat globální oteplování na méně než 1,5 °C, je zapotřebí nejen drastického snížení emisí skleníkových plynů, ale také technologií k odstranění a ukládání stovek miliard tun oxidu uhličitého (CO₂) z atmosféry. To je také základním předpokladem scénářů uvedených v nejnovější hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Výzkumné skupiny a start-upy proto již řadu let pracují na způsobech, jak odstranit CO₂ přímo ze vzduchu – proces známý jako „přímé zachycování CO₂ ze vzduchu“ (DAC). Společnost Climeworks, která byla založena v roce 2009 jako spin-off ETH, je jedním z prvních komerčních poskytovatelů DAC na světě. Přímé odstraňování CO₂ ze vzduchu však dodnes zůstává energeticky náročným a nákladným procesem.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 17.6.2026

oxid uhličitý   ID:404

Elektrolyzéry vyrábějí vodík. Palivové články zase z vodíku vyrábějí elektřinu. Obě technologie jsou považovány za klíčové stavební kameny energetické transformace a nabízejí osvědčená řešení pro skladování, přepravu a výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Existuje však jeden problém: platinové katalyzátory, které se v těchto systémech často používají, při vysokém provozním zatížení postupně ztrácejí výkon. V jistém smyslu se „opotřebovávají“ příliš rychle, což zvyšuje náklady na vodíkové technologie.

Výzkumný tým, jehož součástí je i DESY, nyní poprvé v reálném čase pozoroval, jak se pod elektrickým napětím na povrchu platiny tvoří vrstva oxidu. Tyto poznatky by mohly pomoci připravit cestu pro odolnější vodíkové technologie. Výsledky byly nyní publikovány v časopise Nature Communications.

Platina je jedním z nejdůležitějších materiálů používaných v elektrolyzérech a palivových článcích. Tento drahý kov působí jako katalyzátor a urychluje chemické reakce potřebné například k výrobě nebo využití vodíku. Při vysokém napětí se však povrch materiálu mění a postupně ztrácí katalytickou aktivitu.
(detaily jsou v angličtině)

Datum: 16.6.2026

platina, katalyzátory, elektrolyzéry   ID:388

Známka A až D. Tentokrát ji nedostali studenti u zkoušky, ale samotné vysoké školy za kvalitu výzkumu od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo právě zveřejnilo výsledky národního hodnocení vysokých škol. Podle něj máme osm „áčkových“, tedy vynikajících univerzit co se týče výzkumu. Na druhém konci máme šest institucí, které jsou podprůměrné s řadou slabých stránek a nedostatků, a čtyři, jež neprošly hodnocením. A někde mezitím je 17 zbylých vysokých škol, pro které budou mít výsledky hodnocení nepříjemné finanční dopady.

Datum: 15.6.2026

věda a výzkum, univerzity   ID:393

Český zdravotnický výzkum dosahuje v mezinárodním srovnání nadprůměrných výsledků, přestože stát do něj investuje výrazně méně než většina vyspělých evropských zemí. Ukazuje to průběžná evaluace Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2024–2030, kterou pro Agenturu pro zdravotnický výzkum ČR zpracovalo Technologické centrum Praha. Výsledky analýzy zároveň ukazují, že současný model „špičkové vědy za málo peněz“ nemusí být dlouhodobě udržitelný.

Datum: 12.6.2026

věda a výzkum, zdravotnictví   ID:358