Detaily článku

Proč jsou látky PFAS tak zajímavé z hlediska analytické chemie?

PFAS znamená per- a polyfluorované alkylové látky (anglicky Per- and Polyfluoroalkyl Substances).

Jsou to rozsáhlá skupina syntetických organických sloučenin obsahujících velmi silné vazby mezi uhlíkem a fluorem (C–F), které patří mezi nejstabilnější chemické vazby. Díky tomu jsou PFAS mimořádně odolné vůči rozkladu, a proto se jim často říká „věčné chemikálie“ (forever chemicals).

V současnosti patří PFAS mezi nejrychleji se rozvíjející oblasti environmentální analytiky a mnoho zemí připravuje nebo zavádí přísnější limity pro jejich obsah v pitné vodě, potravinách a průmyslových výrobcích.

Datum: 24.6.2026

PFAS, ennvironmentální analytická chemie, medicína

Jaké vlastnosti mají?

odpuzují vodu i oleje,
jsou tepelně stabilní,
odolávají chemikáliím,
mají nízké tření,
dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí.

Kde se používají?
PFAS se používají již od 40. let 20. století v celé řadě výrobků:

nepřilnavé povrchy kuchyňského nádobí,
vodoodpudivé textilie a outdoorové oblečení,
hasicí pěny,
obaly na potraviny odolné proti mastnotě,
kosmetika,
elektronický průmysl,
polovodiče,
galvanické procesy,
farmaceutická výroba.

Nejznámější zástupci
Mezi nejvíce studované PFAS patří:
PFOA, PFOS, GenX, PFHxS. Celá skupina však zahrnuje více než 10 000 různých látek.

Proč jsou problémem?
PFAS se v přírodě rozkládají velmi pomalu a mohou se šířit:

do podzemních a pitných vod,
do půdy,
do potravinového řetězce,
do organismů lidí i zvířat.

Řada PFAS se navíc bioakumuluje, takže se jejich koncentrace může v těle postupně zvyšovat.
Jak vypadá jejich koloběh v přírodě?

Jakou molekulu si pod pojmem PFAS můžeme představit?
Většinou má jasně odlišený hydrofobní a hydrofilní konec:

Výzkumy spojují dlouhodobou expozici některým PFAS s:

zvýšenou hladinou cholesterolu,
změnami funkce jater,
oslabenou imunitní odpovědí (například nižší účinnost některých vakcín),
poruchami štítné žlázy,
reprodukčními a vývojovými účinky,
zvýšeným rizikem některých typů nádorových onemocnění. Riziko závisí na konkrétní látce, dávce a délce expozice.

Jak se PFAS analyzují v laboratořích?

V analytických laboratořích se nejčastěji používají:

kapalinová chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) pro cílenou analýzu jednotlivých PFAS,

vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie (HRMS) pro screening neznámých PFAS,

AOX/EOF a stanovení celkového organického fluoru jako souhrnné ukazatele fluorovaných organických látek,

metody pro stanovení adsorbovatelných organicky vázaných fluorů (AOF) v některých typech vzorků.

Pro laboratoře představuje analýza PFAS výzvu i kvůli riziku kontaminace vzorků z běžného laboratorního vybavení obsahujícího fluoropolymery (např. PTFE), proto se používají speciální postupy a materiály bez PFAS.

Zdroje: ChatGPT, Wikipedie.