Věda a výzkum       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Chemagazín TOPlist       Kontakt 
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Databáze:   Laboratorní přístroje        Firmy        Zastoupení        E-obchody        Novinky 
Hledání:  
 
Ostatní:       Nástroje        Encyklopedie        Tabulky 
Kalendář :   13.12.2018 Webinar - Automated Tools for the Modern Lab
  17.1.2019 Velká novela známkového zákona od roku 2019
  19.3.2019 - 22.3.2019 AMPER
  8.4.2019 - 11.4.2019 Hutní a průmyslová analytika 2019
  9.4.2019 - 11.4.2019 Powtech
Reklama
Kryogenní mikroskopie je revolucí v biochemii

Jacques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson, laureáti Nobelovy ceny za chemii v roce 2017, dotáhli k praktickému využití komplikovanou technologii, která dokáže zobrazit biologické vzorky pomocí elektronového paprsku prakticky na atomovém rozlišení.

Datum: 5.10.2017

elektronová mikroskopie živých vzorků, biochemie


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Celá nová technologie není produktem posledního roku. Její tři objevitelé pracovali na technologii již od roku 1975 a postupně řešili její slabá místa.

Technologie je založena na rojrozměrném zobrazení biologického vzorku za kryogenních teplot a ve vakuu. Obě tyto podmínky spolu s tím, že elektronový paprskek má vysokou energii a ničí ozářením biologické vzorky, vylučovaly použití metody na živé biologické vzorky.

Richard Henderson a Joachim Frank uspěli při řešení problému vysokoenergetického elektronového paprsku. Místo něj použili jen dva nízkoenergetické paprsky, pomocí nichž dokázali rekonstruovat trojrozměrný obraz.

Jacques Dubochet vyřešil problém s nízkou teplotou a vakuem tím, že nalezl metodu, jak vzorek rychle zmrazit tak, že si vzorek udržel svoji podobu jako v živém stavu.

Reklama

Poslední čtyři roky se právě díky nové technologii začaly v odborných časopisech objevovat trojrozměrné obrázky živých biologických vzorků od biomolekul až po Zika virus. Biochemie tak pro budoucnost dostává do rukou nový silný nástroj, který dokáže najít odpovědi na otázky dosud nezodpovězené.


Zdrojem informací je Chemeurope.
Kredit obrázku: Martin Högbom/The Royal Swedish Academy of Sciences

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Reklama

Reklama