Věda a výzkum       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Chemagazín TOPlist       Kontakt 
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Databáze:   Laboratorní přístroje        Firmy        Zastoupení        E-obchody        Novinky 
Hledání:  
 
Ostatní:       Nástroje        Encyklopedie        Tabulky 
Kalendář :   28.6.2018 Webinar: Selecting a Multi-vendor Service Provider
  2.7.2018 - 6.7.2018 45th European Physical Society Conference on Plasma Physics
  19.7.2018 Webinar: Liquid Handling Solutions for Your Lab
  27.7.2018 zatmění Měsíce
  17.9.2018 - 20.9.2018 Odběry vzorků 2018
Reklama
Sekvencování DNA - od únavné práce k automatizaci

Sekvencování se v průběhu času stalo z nudné a drahé manuální práce levnou praktikou standardní pro mnoho laboratoří.

Datum: 10.10.2016

DNA sekvencování


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

V počátcích 80-tých let dokázal Richard Wilson přečíst DNA s pomocí radioaktivně značených izotopů vpravených do příslušných zkoumaných nukleotidů. Získal fragmenty DNA, které pak bylo možné pomocí elektroforézy analyzovat. Tato práce byla velmi manuální. Metoda se nazývá Sanger sequencing a byla publikována v roce 1977. Tímto postupem získal mitochondriální genom žáby, který se skládal z 17.553 bází.

V molekulární biologii však byl tlak na rychlé a levné analýzy genomů, což vedlo k vývoji nových metod.
Jedna z vedoucích firem, která zvládla automatizované sekvencování v roce 1986 byla Applied Biosystems Inc. (ABI). Na rozdíl od Sangerovy metody používá fluorescenční a ne radioaktivně značené nukleotidy.

Již počátkem 90-tých let mohl být odstartován projekt na přečtení lidského genomu, který se skládá z cca 3,3 miliardy nukleotidů. Na analýze (Human Genome Project) se podílelo více laboratoří na světě, které pracovaly paralelně (každá na svém úseku). Projekt stál cca 3 miliardy USD a trval 10 let.

Již za pár let firma Solexa (převzatá firmou Illumina v roce 2007) zavedla plně automatizovaný systém HiSeq X Ten system, který dokázal snížit cenu za sekvencování lidského genomu pod 1 tisíc USD.

Problematika sekvencování stále stojí na výsluní a využívají se v ní nejnovější technologie. Technologie jako single-molecule real-time (SMRT) a nanopore sequencing. Toto sekvencování se nazývá "sekvencování třetí generace". Používá se v přenosných zařízeních, sekvencování virů trvá méně než hodinu a použilo se v praxi při studiu šíření virů Ebola či Zika.

Sami tvůrci automatizovaných sekvencerů říkají, že testy nejsou zcela přesné a nelze je srovnávat s profesionálními klinickými testy. Nicméně svoji roli již plní a podle presidenta Institute for Systems Biology in Seattle jen málo co prodělalo takový obrovský vývoj za posledních 30 let, jako právě automatizované DNA sekvencování.


Zdrojem informací je The Scientist.

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Reklama

Reklama