Věda a výzkum       Akademon       Vesmír       Osel       AVO       Chemagazín TOPlist       Kontakt 
Laboratorní průvodce - na titulní stranu
Databáze:   Laboratorní přístroje        Firmy        Zastoupení        E-obchody        Novinky 
Hledání:  
 
Ostatní:       Nástroje        Encyklopedie        Tabulky 
Kalendář :   17.9.2018 - 20.9.2018 Odběry vzorků 2018
  22.9.2018 - 25.9.2018 INDC 2018
  1.10.2018 - 5.10.2018 Mezinárodní strojírenský veletrh Brno
  3.10.2018 Webinar: Optimize Your GC Lab with On-Site Hydrogen Generation
  11.10.2018 Webinar: Tools and Technologies for Elemental Analysis
Reklama
Nová forma luminiskujícího světla

Vědci objevili novou metodu jak vytvořit luminiscenční světlo, které slibuje zajímavé aplikace.

Datum: 10.10.2016

molekulární rotory, SOKR, luminiscence


 

Sdílet na Facebooku   Odeslat na Twitter

Luniniscence - vyzáření světla na jiné vlnové délce, než je délka světla, které materiál ozařuje. Obecně luminiscenci dělíme na fluorescenci - okamžité vyzáření světla obvykle na delší vlnové délce ("rudý posuv") a fluorescenci - vyzáření světla, které je však opožděné (o více než desítky nanosekund), protože relaxaci vybuzené molekuly něco brání. Luminiscencí může existovat mnoho druhů podle excitujícího (vybuzujícího) podnětu, např. (světelně, chemicky, mechanicky, elektricky...).

Vědci z University of Vermont a Dartmouth College objevili nový způsob, jak přinutit molekuly k jevu luminiscence, ale vyzařovaným světlem je neobvyklá jasná zelená. Jev slibuje zajímavá uplatnění jak například u LED žárovek, tak i například v oblasti medicinálních barviv.

Při luminiscenci se vždy uplatňoval tzv. Kashův zákon ohledně rudého posuvu: molekula absorbovala energii fotonu E1 a vyzářila foton o energii E2. Přitom E1 > E2. Rozdíl energií se vždy stačil před vyzářením fotonu rozptýlit ve formě vibrační energie a molekula vyzářila svůj foton až z nejnižšího excitovaného stavu (E2). Toto dosud vždy platilo.

Vědci nyní zkoumali molekuly ve tvaru pádla na kajaku, které dokázaly volně rotovat ("molekulární rotory"). Zjistili zajímavý jev. Zatímco v řídkém roztoku (vodním) molekula vyzářila slabé světlo o dlouhé vlnové délce a rudý posuv byl tedy velký, v hustém roztoku (glycerol a etylén glykol) intenzita vyzářeného světla stoupla a rudý posuv byl znatelně menší - molekula svítila jasnou zelenou barvou u modrého konce spektra.

Výše popsaný jev byl překvapením, ale s pomocí výpočtů se jej podařilo vysvětlit. V řídkém roztoku mohla rotující molekula snadno předat svoji vibrační energii okolí, kdežto v hustém roztoku došlo k vyzáření dříve, než se stačila uvolnit vibrační/rotační energie ve formě tepla. Vědci to označují za dosud nevídané (od roku 1950) porušení Kashova zákona: Suppression of Kashas Rule (SOKR) - vyslovujte "sokr".

Reklama

Je zajímavé, že intenzita vyzářeného světla na dané vlnové délce je velmi citlivá na hustotu roztoku. Podle vědců by to mohlo najít mnoho aplikací. Nejen v nových druzích LED zářičů, ale i v biomedicíně, kdy by bylo možné např. studovat hustotu roztoku uvnitř buňky. Současné sloučeniny použité při výzkumu nejsou bezpečné pro člověka a proto se tým nyní zabývá vývojem bio-kompatibilních látek, které by vykazovaly podobné chování.


Zdrojem informací je Chemeurope.

Pro kompletní informace si přečtěte  celý článek.

 

Reklama

Reklama